Mezi tolerancí a respektem je velký rozdíl

Datum Posted in Nezařazené

Prague Pride není zbytečný festival

Je to už ohraná písnička:

Gayové a lesby, bisexuální lidé i trans se u nás mají dobře. Nikdo je nezavírá do vězení, nevyhazuje z práce. Jsou prostě tolerováni, a Prague Pride je proto úplně zbytečný festival.

Děkujeme. Ale o takovou toleranci zrovna nestojíme.
Zbytecny festival_svalovec_sirka
V čem je problém? Tolerujeme souseda, který kouří v chodbě domu, ale jinak je milý a přebírá nám občas poštu. Tolerujeme milostné avantýry politiků, protože nejsme zrovna konzervativní společnost. Toleruje se zkrátka něco, co je špatné, ale nám to tak úplně nevadí.

Co je tedy k tolerování na tom, že je někdo gay nebo lesba?

S hetero nebo homosexuální orientací se lidé rodí. Nikdo si ji vědomě nevybírá. Je teď moderní říkat, že „být LGBT je dnes moderní“. Ale to je nesmysl. LGBT lidé zde byli v minulosti, jsou a budou, bez ohledu na režimy, trendy, epochy.

Nechceme tedy toleranci. Chceme stejný respekt a přijetí, jichž se automaticky dostává těm, kdo se narodili jako heterosexuální.

Do letošní kampaně Prague Pride jsme vybrali klasické věty, které LGBT lidé běžně slýchají ve svém okolí. Jsou to na první pohled promluvy přátelské, ale skrývá se v nich nadřazenost, strach, neznalost. Jsou důkazem, že Prague Pride ještě rozhodně není zbytečný festival.
Zbytecny festival_Vysavac_sirka
Lidé, kteří s oblibou používají tuto větu, obvykle dodávají, že heterosexuálové se svou orientací na veřejnosti taky nechlubí. Ale chlubí. Hetero dvojice se po ulici vodí za ruku, líbají se, objímají, chlubí se společnými fotkami z dovolené na pláži, sdílejí své rodinné fotky… Sexualita totiž není něco, co končí za dveřmi ložnice. Nejde o sexuální preference a intimitu, ale o vztahy. O toho, do koho se zamilováváme. A to je svým způsobem věc veřejná.

LGBT lidé chtějí právo projevovat své city veřejně.

Chtějí na veřejnosti políbit svého partnera nebo svou partnerku, aniž by to schytali za to, že zas někomu „cpou svou sexuální orientaci“.

Zbytecny festival_sekacka_sirka_CZ

Máme na co být hrdí. Třeba že se LGBT komunita od konce 60. let minulého století dostala ze sklepních, často neoznačených gay barů mezi zbytek společnosti a emancipovala se. Že jsme v roce 1990 dosáhli vyškrtnutí homosexuality z Mezinárodní klasifikace nemocí Světové zdravotnické organizace.  Že 23 zemí legalizovalo manželství. Že jsme zvládli svůj osobní coming out… Nic z toho se nestalo přes noc. A boj o rovná práva v mnoha zemích včetně ČR ještě nekončí. Ale máme na co být hrdí.

Překonali jsme bariéry, které heterosexuální většina vůbec nepoznala.
Zbytecny festival_okno_sirka
Vlastně kousek porozumění. LGBT člověk neustále musí někomu něco vysvětlovat. Obhajovat se. Odpovídat na dotazy, kdo je máma a kdo táta, jestli to někdy zkoušel s opačným pohlavím, na jaké záchody chodí, kde se vzala spermie pro to dítě, proč má ženské jméno, když vypadá jako kluk… Heterosexuální část společnosti o životě LGBT lidí ví pořád jen strašně málo a často je pod dojmem nepravdivých předsudků.
Co chceme? Abyste nás líp poznali.
———–

Kampaň „Zbytečný festival“ připravila agentura Made by Vaculík Praha.

Made by Vaculik