fbpx

ČLÁNKY

Gender, transgender, cisgender – co to jsou zas za novoty?

Pojmy jako gender, transgender nebo cisgender člověk se v českém jazyce objevily poměrně nedávno a panuje kolem nich určité nepochopení založené na nejasném výkladu nebo nepřesných informacích objevujících se různě v médiích. Tento článek se tedy věnuje zejména stručnému popisu toho, co znamenají, co se k nim váže nebo co s nimi bývá spojováno.

 

Pohlaví 

Pojem gender by se dal popsat jako sociální pohlaví. Než se však zaměříme na to sociální, pojďme si říct něco o tom biologickém, resp. pohlaví připsaném po narození. Možná si říkáte, že je to banalita, že už děti ve školce přece ví, že jsou dvě pohlaví – holčičky a chlapečci. Ale tak jednoduché to není. Čas od času se narodí člověk, u kterého nejde pohlaví jednoznačně určit, protože je nositelem charakteristik (pohlavní orgány, chromozomy, hormony atd.) obou pohlaví. V tomto případě jde o intersex osobu. Někdy se v tomto kontextu objevuje slovo intersexuální, to ale není vhodný termín, protože se nejedná o variantu sexuální orientace, pojem je odvozený od slova „sex“, česky pohlaví, nikoliv od slova sexualita.

Rozložení dle pohlaví připsaného po narození si můžeme představit na následující škále:

 

Obrázek1

 

Gender

Gender je pak soubor očekávání od mužů a od žen, který je proměnlivý v místě a čase. S těmito očekáváními se seznamujeme od dětství zejména v rodině, a pak ve škole, prostřednictvím médií atd. V rámci socializace se učíme ženským či mužským rolím se vším, co by k tomu mělo patřit v místě a čase, kde jsme se narodili a kde žijeme – chování, oblékání, (ne)projevování se v různých situacích atd. Tato očekávání ve zjednodušující formě vedou k genderovým stereotypům, tedy k předsudkům nebo mylným představám o tom, jaké chování je pro ženy či muže normální, přirozené, nebo k posuzování druhých na základě příslušnosti k určitému pohlaví bez ohledu na jejich individuální vlastnosti a schopnosti. Toto bývá často ještě podpořeno výroky typu: „Musíš se snažit vypadat pěkně, jinak o tebe žádný muž nebude stát nebo „Chlapi nebrečí, je to znak slabosti“. 

Příklad genderového stereotypu: Žena z manželského páru se stará o auto, kdežto muž nemá ani řidičák. Když spolu jedou na technickou kontrolu, technik se automaticky obrací na muže a sděluje mu informace týkající se auta i poté, co je upozorněn na to, že záležitostem kolem auta se u nich doma věnuje výhradně žena. 

Genderová identita představuje o něco složitější koncept. Jde o náš vnitřní pocit příslušnosti k určitému pohlaví, pocit, zda se cítíme být ženou, či mužem (nebo dívkou, či chlapcem), případně ani jedním.  

Genderová identita se vytváří v našem mozku a je ovlivňována působením hormonů a jiných biologických procesů. Zásadní roli zde hraje rovněž i prostředí, které například ovlivňuje, jak vnímáme gender, nebo (ne)přijímání sama sebe na základě toho, jak silně naplňování genderových norem vyžaduje. 

Pro osobu, u níž genderová identita a pohlaví připsané po narození nejsou v souladu, používáme obvykle termín transgender člověk (nebo zkráceně trans člověk). Pokud tyto skutečnosti v souladu jsou, používáme termín cisgender člověk (cis člověk). V obou případech se jedná o to, že se člověk identifikuje jako žena, nebo jako muž, jsou ale i lidé, kteří se nedokážou zcela ztotožnit ani s jedním z uvedených pohlaví. Jde o velice různorodou skupinu osob v rámci genderové diverzity, nebo česky rozmanitosti (agender osoby, které se neidentifikují s žádným pohlavím, genderfluidní osoby, u nichž se pocit příslušnosti k určitému pohlaví může měnit v čase nebo v závislosti na situaci, a další nebinární osoby, které svůj gender prožívají zase jinak).

Ne všechny osoby v rámci genderové rozmanitosti se však identifikují jako transgender osoby, a ne všechny transgender osoby se identifikují jako osoby v rámci genderové rozmanitosti – mnoho trans lidí se identifikuje jednoduše jako muž, nebo žena. 

Příklad: transgender muž, který se identifikuje jako muž, projde tranzicí a jinak než o muži o sobě nesmýšlí, nemluví. Jiný trans muž se může i po dokončení tranzice identifikovat jako osoba v rámci genderové rozmanitosti a o své trans identitě otevřeně mluví, další člověk se může identifikovat jako nebinární, tedy osoba v rámci genderové rozmanitosti, nemluví o sobě ani jako o muži, ani o ženě, a tranzici neplánuje.

Rozložení podle genderové identity si můžeme představit na následující škále:

Obrázek2

 

Genderový projev

Genderový projev zahrnuje vnější charakteristiky a chování, kterými se prezentujeme před okolím (oblečení, řeč, účes, gesta, koníčky atd.), a které zařazujeme do kategorií femininita a maskulinita. Jedná se opět o charakteristiky proměnlivé v místě a v čase. 

Příklad: růžovou barvu máme za typicky ženskou, ale před rokem 1940 v USA byla růžová typicky mužskou barvou. 

Genderový projev, který neodpovídá femininní nebo maskulinní normě ve společnosti, bývá nazýván genderově nekonformní. Genderový projev nesouvisí s pohlavím přiřazeným po narození ani se sexuální orientací, i když genderově nekonformní chování se může mezi lesbami a gayi vyskytovat, často je i s představou gaye (femininní projev) či lesby (maskulinní projev) spojováno. Zdaleka ne všichni gayové nebo bisexuální muži se však projevují femininně, a zdaleka ne všichni muži, kteří se projevují femininně, jsou gayové či bisexuálové. A totéž platí pro lesby a maskulinitu.

Genderová konformita u mužů je obvykle hlídána přísněji než konformita u žen (to je nejvýrazněji vidět např. v oblékání, kdy ženy si možnost nosit kalhoty, tedy mužské oblečení, vydobyly v rámci emancipačního hnutí a nyní již nikoho žena v kalhotách nepřekvapí, zato muž v sukni je vnímán zcela jinak).

Rozložení dle genderového projevu si můžeme představit na následující škále:

Obrázek3

 

Pro svou genderovou nekonformitu je známý například britský zpěvák Harry Styles, jenž se stal prvním mužem ve 125leté historii časopisu Vogue, který má vlastní samostatnou obálku. „Když někdy vyrazím do obchodu, koukám na dámské oblečení a přijde mi prostě skvělé. Je to stejné jako se vším, jakmile si v životě nastavíte překážky, omezujete jen sami sebe,“ říká Harry Styles v rozhovoru pro Vogue.

 

Obrázek4

 

Jiným mužem, který si rád obléká sukně a boty na podpatku, je Mark Bryan, Američan žijící v Německu, jednašedesátiletý vedoucí robotického inženýrství, který je ženatý, má tři děti a miluje auta značky Porsche.

Obrázek5

CO DĚLÁME

AKCE

VZDĚLÁVÁNÍ

CO DĚLÁME

POMOC

VYJEDNÁVÁNÍ

KDO JSME

SLEDUJTE NÁS

NAKUPUJTE

FAKTURAČNÍ ÚDAJE

Prague Pride z. s. 

Rybná 716/24 
110 00 Praha 1 
Česká republika

IČO 22842730 

Zápis ve spolkovém rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl L, vložka 22311

SOCIÁLNÍ SÍTĚ

© Copyright 2021 Prague Pride z. s. All Rights Reserved.

VYHLEDAT

Image

Na tomto webu používáme soubory cookie, abychom mohli zajistit jeho plnou funkčnost, analyzovat návštěvnost a případně přizpůsobit vhodně obsah a reklamu konkrétním uživatelům. Veškeré takto získané informace zpracováváme v souladu s dokumentem Prohlášení o ochraně osobních údajů.